Úvodem příspěvku o jedné pirátské plavbě zapeklitá otázka. Jak dopadlo den předem demokratické hlasování o tom, zda se zúčastnit plánované akce opravdu za každého počasí? Jeho předpověď se totiž netvářila vůbec přívětivě a vstřícně, mezi mraky ani paprsek slunce, bylo nutné s tím počítat. Lehká odpověď? No jistě, všechny ruce byly nad hlavou, prý nejsme z cukru. Hned středeční ráno, kdy se na společnou pirátskou plavbu vydaly třídy II., III.A a III.B, dalo tušit, že toto tvrzení si zřejmě budeme moct ověřit v praxi. A nemýlilo se. Vody bylo celý den všude dostatek, v Moravě i v Baťově kanále, pod lodí, dokonce i v lodi. Později pršela z nebe, občas zatekla za pláštěnky, nechyběla k loužích, takže ani na “suchu” si nebylo na co stěžovat. Nic z toho však neohrozilo naše odhodlání prožít den plný zážitků.

Hned po nalodění, při kterém nám pomáhal kapitán Jack, se námořníků a pirátů ujala pirátka Veselá lebka, která jim poutavě vyprávěla o životě mořeplavců. Nechybělo několik písní, z nichž nejvíc se líbila ta o teniskách a trenkách. Na dohled již byl přístav a v něm nás netrpělivě očekávala pirátka Černá perla. Obě se po vylodění postaraly o následný program. Jedna skupina dětí si zdobila svůj vlastní pirátský šátek, hezky v suchu, pod střechou, druhá vyrazila za dobrodružstvím a deštěm do lesa na pirátskou stezku. Po jejím návratu se skupiny vyměnily, aby všichni mohli popustit uzdu fantazii při zdobení šátků a také dostali stejnou porci vlhka do bot, což se do puntíku podařilo. Poté již byl čas na zpáteční cestu. Její součástí bylo dělení lupu. Piráti kupodivu neprotestovali a rozdělili si s námořníky získaný poklad. Naposledy zazněly písně, které jistě obohatí nejednu hudební chvilku ve škole, doma či v jiném než lodním dopravním prostředku.

Celá plavba byla moc super. Nikdo nebyl z cukru. 

Ahóóój! Kapitán Rezavý hák