Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Písmenkový den se slavnostním otevíráním Slabikáře

V pondělí 21. 11. 2016 se nás sešlo ve třídě hned dvacet pět. Jak je to možné, když běžně je zde jenom patnáct dětí a paní učitelka? To je zapeklitá otázka! Ale ne pro toho, kdo ví, že tento den nebyl pro nás vůbec běžným dnem, ale slavnostním okamžikem, neboť jsme dostali Slabikář. No vlastně nedostali, my jsme si ho museli sami vysloužit, protože byl zamčený v truhle, od které se ztratil klíč. A ke klíčům vedla cesta přes splnění úkolů kouzelné víly. Proto jsme se v první hodině popasovali s poznáváním písmen a přiřazováním slabik, následovalo čtení a skupinová práce. První klíč byl jistý, druhý přibyl hned po malé přestávce, kdy jsme se vzorně chovali. V matematice jsme pocvičili tvorbu příkladů a sčítání, pracovali s kartičkami a získávali body za záludné úkoly, potrénovali jsme rozklad čísla, skupinovou i samostatnou práci a další klíč byl náš. Kdo umí hezky svačit a neběhat po chodbě při cestě na záchod, zaslouží si čtvrtý klíč. Zbývá pátý, vzhůru za ním do třetí hodiny. Ta byla vyplněna skládáním slabik, napsali jsme si v ní i krátký diktát písmen, zopakovali si psaní vlaštovek a snažili se z vylosovaných písmen skládat slova, což byl asi úkol nejtěžší. Jelikož snaha se také cení, poslední klíč si všichni právem zasloužili. Jenže zkoušeli jste už někdy otevřít truhlu papírovým klíčem? A šlo vám to? Nám moc ne. Proto jsme si vyrobili pevný, celý ze stříbra. Atmosféra ve třídě houstla, připomínala vánoční těšení se na dárky, truhla se otevřela ... a byly v ní záložky, které nám vyrobili naši patroni, jenže dál už jen samé staré noviny. Co s tím sběrem? Zklamání ale nakonec vystřídala radost, když děti své Slabikáře objevily zabalené právě do novinového papíru. Ten létal na všechny strany, třídění odpadu nikoho nezajímalo. A truhla skrývala další tajemství, kouzelná víla do ní přičarovala poslední Slabikář. Objevili se tací, kteří o tom pochybovali. Truhlu přece zanechali úplně prázdnou, svůj Slabikář všichni měli a teď se ho snažili nakreslit. Dokonce k ní proto přikládali ucho, jestli v ní náhodou něco netiká. Jediným klíčem, který patřil paní učitelce, byl i tento záhadný úkol záhy vyřešen. A spustil se takový tanec, že ho ani foťák nestačil zdokumentovat, vždyť takový Slabikář by si přál úplně každý. Ale jen děti z 1.B si na něm moc pochutnaly. 

 

Děkujeme za spolupráci paní učitelce Andrýskové, panu učiteli Gajdošovi a našim patronům z deváté třídy, bez jejich pomoci by Slabikář nebyl úplný.

Děkujeme za spolupráci paní Jirchářové, bez její obětavosti by Slabikář nebyl tak sladký a dobrý.

Děkujeme za spolupráci rodičům, bez jejich návštěvy by první hodiny slavnostního dne nebyly tak klidné.

 fotogalerie