Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

V úterý 1.listopadu 2016 jsme se proměnili v učitele a z našich učitelů se stali naši spolužáci Pavel, Míša a Renča. Jednotlivé cyklostáje si připravily výuku matematiky, českého jazyka, vlastivědy a přírodovědy.
Na úvod jsme začali pracovními listy – v matematice jsme počítali příklady, v češtině řešili křížovku, ve vlastivědě opakovali kraje a v přírodovědě opět luštili křížovku. Potom jsme si připravili prezentace, abychom si vyzkoušeli, jak těžké je přednášet. V každém předmětu samozřejmě nemohly chybět hry a sladké odměny. Mezitím jsme museli opravit také pracovní listy, a protože jsme i známkovali, tak jsme vyrobili i speciální žákovské knížky. Jedna skupinka dokonce předávala vlastnoručně vyrobené diplomy. Samozřejmě nechyběly ani převleky, Tobiáš se proměnil v paní učitelku Blahovou, Filďa zase ve staršího špatně vidícího pana učitele s rákoskou, Adélka se přiřítila se starou aktovkou. A naši noví spolužáci, jak jinak, nás trošku zlobili. V pracovních činnostech jsme si
vyřezali dýňová strašidla, která jsme vynesli za školu a rozsvítili. Na závěr jsme si v kruhu v klidu a tichosti připomněli svátek „Památka zesnulých“, společně jsme si o této tradici vyprávěli a četli. Celý den byl velmi povedený a nám se moc líbil. Všichni jsme si vyzkoušeli, jak učit není vůbec lehké a kolik přípravy je nutné udělat, než přijdeme do hodiny, kolik času se stráví opravováním a že není vůbec lehké udržet pozornost a zaujmout. Někdy jsme museli dokonce zvýšit hlas.
Závěrečné povídání bylo velmi zajímavé a poutavé a my se dozvěděli zajímavé věci o tomto svátku.
 
Už teď se těšíme na čertovské přespání.
 
5.třída
 
Za sebe i kolegy musím všechny moc pochválit za přípravu tohoto projektu, měli to všichni nachystané na velkou jedničku s hvězdičkou. Někdy nastal problém s kázní, ale i s tím si dokázali poradit. Myslím si, že jsme si ten den moc užili. Dýňová strašidla se moc povedla a už zdobí školní okna.
Svátek dušiček si myslím, že je důležité připomínat, vždyť smrt je součástí našeho života a neměli bychom zapomínat na lidičky, kteří už nemůžou být mezi námi, což se v dnešní uspěchané a technické době děje. Pomalu, ale jistě se u nás vytrácejí tradice.