Obsah

Afrika – zpráva

 

„Světadíl, o kterém si dnes budeme povídat, se nazývá Afrika. Měl už někdo z vás možnost tento kontinent navštívit?“ ptá se paní učitelka svých druháčků. Nesměle se zvedne jedna ruka. „Asi já,“ zní stejně nesmělá odpověď copaté dívenky. „A víš, v jaké zemi jsi byla?“ zajímá se dál paní učitelka. „Asi v Egyptě? Byli tam černoši a hrozné vedro. U hotelu měli veliký bazén, ze kterého jsme skoro vůbec nevylézali ven.“ „Tak to jsi skutečně mohla být v Africe. A my všichni možná budeme mít to štěstí, že se do ní také, alespoň na krátký čas, podíváme. Ale byla by škoda zůstat jenom u bazénu, zkusíme trochu cestovat a poznat ji. Chtěli byste?“

 

Podobné rozhovory zřejmě vedli vyučující s dětmi i v dalších třídách ZŠ Polešovice, neboť pro všechny byl na pátek 25. 5. 2018 připraven projektový den k cyklu Světadíl, tentokrát věnovaný právě Africe. Datum jeho konání nebylo vybráno náhodou, vždyť tento den je Mezinárodním dnem Afriky. Školáci začali nasávat první informace již několik dnů předem, různorodost tohoto kontinentu se jim snažily zprostředkovat fotografie doprovodné výstavy. Místo se zde našlo i na čerstvé zprávy od dívky Aiši, přesněji Aïssatou Diouldé Barry z Guiney, kterou se již před několika lety děti naší školy rozhodly na dálku adoptovat a podporovat ji tak v tom, aby se mohla vzdělávat, neboť škola v Africe není povinná, je velmi drahá, ale vzdělání i zde velmi důležité.

 

Nejlepší způsob získávání nových poznatků je vlastní prožitek, druhým krokem k nabytí nových vědomostí se proto stala interaktivní výstava s názvem Supermarket SVĚT. Ta dětem nabídla možnost vyzkoušet si na několika výstavních exponátech, z čeho se skládá mobil, jak se čokoláda dostane až na náš stůl nebo kolik litrů vody je potřeba k výrobě bavlněných oděvů.

 

Nejdůležitější část celého projektu však vypukla v samotný pátek. Den začal besedou v místním kině, kde jsme přivítali paní Táňu T. Bednářovou, zakladatelku organizace Wontanara, jejíž činnost zahrnuje mimo jiné právě i adopci afrických dětí na dálku. Její povídání o černém kontinentu, konkrétně o Guineji, bylo zasvěcené a poutavé. Jak by ne, vždyť ji navštěvuje s potřebnou pomocí již dvě desetiletí. Spolu s ní k nám z Prahy zavítal pan Tomáš Tožička, koordinátor kampaně Česko proti chudobě, z jehož příspěvku jsme se dozvěděli mnoho dalších zajímavých informací. Trojlístek hostů doplnila paní Stanislava Tomková.

 

Po skončení besedy čekalo děti překvapení v tělocvičně školy, kde se měl uskutečnit výchovný koncert. A aby bylo poznání africké kultury dokonalé, zprostředkovala jim ho hudební skupina Emongo. V jeho úvodu, kdy tři bubny ještě stály opřeny o židle, nikdo ani netušil, jakou sílu budou mít. Tři černošští bubeníci, resp. dva a jedna slečna, postupně rozparádili i naprosté taneční antitalenty. Nakrátko se nesl lyrický černošský zpěv, aby ho však záhy vystřídaly další taneční kreace dětí a učitelů za doprovodu bubnů. Celá tělocvična se otřásala africkými rytmy, radostným dětským smíchem a bouřlivým potleskem.

 

Komu ještě zbyla síla a chuť, věnoval zbytek dne dalším doplňkovým činnostem. Jelikož africké děti nemají hračky, často si je vyrábějí z odpadu. Ve škole jsme si pro tento účel zřídili smetiště, na němž si děti hledaly jednotlivé části svých budoucích hraček. Kdo si nechtěl hrát, mohl tvořit africkou masku, kdo nechtěl tvořit, ozdobil se vlastnoručně vyrobeným náramkem z korálků. Mnoho dalších aktivit už jsme ani nestihli, čas nám v tomto ohledu nepřál a africké menu ve školní jídelně už lákalo. Ale jinak se předpověď paní učitelky docela naplnila. Přímo do Afriky jsme se sice nakonec nepodívali, ale hodně jsme se o ní dověděli a dost jsme si s ní užili.

 

„A co Vy? Měl už někdo z Vás možnost tento kontinent navštívit? Třeba se Vám to jednou podaří, budete-li mít podporu zřizovatele školy, vedení školy, kolektivu učitelů i správních zaměstnanců. Těm všem patří mnoho díků za to, že se Den Afriky uskutečnil a maximálně vydaříl.  

 

Jambo!

 

Pavla Kubišová

fotogalerie 1. stupeň

fotogalerie 2. stupeň