Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Patří již k tradicím, že si prodlužujeme vánoční čas a vždy před odchodem na zimní prázdniny nocujeme ve škole. Tak tomu bylo o letos. Dopoledne jsme se předvánočně naladili na adventních trzích v Uherském Hradišti, abychom odpoledne pokračovali ve společně stráveném čase.

Sešli jsme se již v pět hodin, i když někteří z nás dorazili později. To nám ale vůbec nevadilo, protože není nic zábavnějšího než zkoumat školu večer, opuštěnou, ztichlou. Obzvláště vydařenou zábavou se osvědčila návštěva prostor školních šaten, kde ztratil odvahu téměř každý....teda alespoň holky.

Postupně jsme se sešli všichni, zahráli jsme si pár her, které si holky pro nás připravily, zobli jsme do "kvalitních a důkladných" zásob od maminek i od nás samotných a v tu chvíli již paní učitelka nasadila vážnou tvář. Z jejího: " Přátelé, máme problém..." bylo jasné, že nevzejde nic dobrého. :-)

A taky že ne....představte si, že Ježíšek těsně před Vánoci ochuravěl. A protože znal nás a naše kvality, tak se na nás obrátil. A jelikož se jedná o bytost kouzelnou, dobrotivou a nezištnou, k jejímu uzdravení bylo zapotřebí vykonati dobré skutky.

Věděli jste, že existují v Polešovicích DOBROSKUTKOVÁ MÍSTA? A v nich bydlí "svaté bytosti"? Že ne? My donedávna také ne. Ale teď to již víme. My jsme je totiž navštívili. Ale nemyslete si, že to bylo tak jednoduché, že si jen tak někam přijdete a tam si zazvoníte a konáte dobro. To tedy ne! My jsme museli tato místa najít podle mapy, ve které byla vyznačena. A v nich skutky dobré konati. Polínka jsme nanosili, perníky nazdobili, ořechy natloukli a pro radost na cimbál zahráli. Odměnou nám byly nebeské paprsky, které jsme potom zpět do školy přinesli. A protože jsme šli ve skupinách a zrovna ten den parádně nasněžilo, byla to pouť zábavná, veselá a dobrodružná. Však jsme potom obsadili všechna topení na patře a sušili boty i ponožky.

Protože nám vyhládlo, doplnili jsme zásoby a šli trénovat naše vystoupení na Barevnou koledu, která byla další den.

Jenže večer byl dlouhý, a tak jsme si jej museli náležitě užít. Nikdo se nemusel přemlouvat ke hře a zábava nás provázela po celý čas.

Paní učitelka nás nabádala, abychom šli brzy spát, protože další den bude náročný, ale když ono se nějak nechtělo. A tak, aby se neřeklo, jsme si rozložili ležení. A Schesťa měl bezva polštář štiky, který se líbil Nice a skvěle se jím bojovalo. Odplata na sebe nenechala dlouho čekat a za chvíli už polštářovou bitvu absolvoval každý nocležník.

Takže paní učitelka po chvíli zavelela druhý pokus k ulehnutí s tím, že se může povídat. Strašidelné historky na sebe nenechaly dlouho čekat. Jenže nějak nebraly konce.

Třetí zavelení znělo: " Šeptat!"

Čtvrté: " Psssssssst...."

A o těch dalších už ani nemluvme, protože neměla žádnou váhu. :-)

Poslední čas na hodinkách, který paní uč. zaregistrovala, byly dvě hodiny ráno.

A co myslíte? Kdypak byl budíček? To víte, že někdo zapomněl vypnout budík na telefonu, i když jsme na to asi 5 x upozorňovali, a tak jsme vstávali v 6:30 hodin.

Vše jsme sbalili, vystoupení zvládli, dárečky si pak vzájemně rozdali a duši si vánočně obalili, protože nám spolu bylo moc a moc hezky.

P.S. A Ježíšku, až zase budeš příště potřebovat pomoci, neboj, nenecháme Tě ve štychu. Navíc už víme, kde ty dobré skutky můžeme vykonávat. A to přece nejen tehdy, když bude třeba...

Velké poděkování patří rodičům- zásobovačům, rodičům- spolupachatelům.

 

fotogalerie