Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Pondělí 3. června 2019

Je ráno kolem 7. hodiny a před kinem Panorama v Polešovicích se „naloďují“ děti do autobusu na školu v přírodě. Proč jen do jednoho autobusu? No, na ten druhý si musíme chvíli počkat.  :-) Taková malá překážka nás však nerozhodí, a tak kolem čtvrt na osm za doprovodu mávání rodičů vyjíždíme směrem k Prostřední Bečvě.

Protože máme krásný den a po cestě je spousta zajímavých míst ke zhlédnutí, volíme dvě zastávky. Tou první se stává výrobna vánočních ozdob Iris ve Vsetíně, do jejíhož provozu máme možnost nahlédnout. Postupně procházíme foukárnou, stříbřírnou, barvírnou a nahlížíme pod pokličku výroby ozdob, které navozují vánoční čas v mnohých domácnostech. Ještě máme možnost zakoupit nějaké baňky a nasedáme do autobusu, abychom vyrazili dál.

Před obědem přijíždíme k vesnici Pulčín, odkud nás čeká procházka k Pulčínským skalám. Vybaveni batůžky s pitím a svačinou se vydáváme malebnou přírodou směrem ke skalám. Cestou zjišťujeme, že příroda je zde o něco pomalejší, teprve rozkvétají šeříky, zahlédneme i magnólii v celé její kráse.

Hned první zastávka na odpočinek nám poskytne námět k soutěži, neboť zjišťujeme, že na Pulčínské skály se jde nejlépe s velkou skleněnou vánoční baňkou zakoupenou během předchozí exkurze. Co tedy naše dítka s sebou nesou na výlet v batůžcích? Vydáváme se na malý průzkum a....... jak naše soutěž dopadla?

1. místo vyhrává batůžek, ve kterém byly 3 knížky…..2. místo batůžek se 4 plyšáky a plenkou na usínání, 3. místo batůžek s věcmi na pobyt na škole v přírodě, protože dotyčný má prý malý kufr :-).

Pulčínské skály jsou moc hezké místo a po jejich zdolání se odvážnější jedinci rozhodují jít zpět náročnější cestou sestávající se z různých stupňů, plošin a řetězů. Po půl hodině a pikniku u studánky Dobrodějky se znovu všichni scházíme pod pastvinami a vyrážíme na cestu zpět.

Ještě zastávka v restauraci na osvěžující pití a čeká nás poslední úsek naší přepravy do Prostřední Bečvy.

K našemu ubytování přijíždíme kolem druhé hodiny. Následuje rozdělení do pokojů, vybalování a hurá na svačinu. Po sladkém občerstvení v podobě pudingu se šlehačkou je třeba vyzkoušet místní hřiště a průlezky. Potom již mezi nás přichází Královna lesa se svými pomocníky. Rozděluje děti do družin a pasuje je na své strážce lesa. Po chutné večeři si jednotlivé družiny volí své jméno, vymýšlí pokřik a malují vlajku. V samém závěru se tak s tím, co vymyslely, představují ostatním družinám. Následuje testování místních sprch a nic nám nebrání v tom, abychom ulehli s pocitem příjemně prožitého dne.

Stav dne: 2 ošetřené odřeniny, 10 plačících a posléze rozesmátých dětí, vylízané talíře, voňavé pokoje, srovnané boty v botárce.

Fotogalerie

 

 

Úterý 4. června 2019

Šestá hodina odbila a chata už vzhůru byla J. Dítka se zatím držela na pokojích, ale tepalo to ostošest. Celou budovou se nesl budíček v duchu písniček o dobrém ránu. Poté děti vyběhly na rozcvičku a celé hřiště ožilo.

Po snídani a zkulturnění sebe a pokojů vyrazila první polovina na zastávku autobusu a spolu se dvěma dalšími školami se nalodila do linky směrem do Rožnova. 

Jako dobrý nápad se ukázala zastávka na náměstí u zmrzliny, doplnění zásob pití v místním Albertu, abychom posléze vyrazili k Jurkovičově rozhledně. Po zdolání kopce s rozhlednou jsme se u ní setkali s druhou polovinou naší výpravy, která dnešní den vyhrála tím, že jejich účastnice šla s vílími křidélky.

Autobus zpět nás dovezl k naší chalupě a k obědu nás čekal řízek s bramborovou kaší.

Po odpolední pauze jsme dál pokračovali v družinových hrách. Protože včera jsme si vymysleli název družiny, pokřik i vlajku, přišel na řadu maskot každé družinky, lesní skřítek. Nejdříve jsme však museli přijít na to, který obyvatel lesa právě nám „sedne“ a jak zjistíme a následně zpracujeme bližší informace o něm. S tím nám přijeli pomoci odborníci na slovo vzatí, a to přímo z praxe- archeolog hodonínského muzea, pan Jaroslav Šmerda, a reportérka TVS, paní Bára Dojčár Majíčková. Pan archeolog si s sebou přivezl spoustu zajímavých předmětů- mozaiky, voskové tabulky a především detektor kovu, který jsme si mohli vyzkoušet. Vysvětlil nám, jak probíhá práce archeologa, co může vyčíst z drobností, které nám poskytne země, na co se máme kolem sebe dívat. Díky těmto novým vědomostem jsme mohli objevit naše skřítky a zjistit, kde bydlí, čím jsou zajímaví, poznat jejich vlastnosti, schopnosti a úkol v přírodě. Paní reportérka potom vysvětlila, jak se dají získané informace zpracovat, jak se točí reportáž, mluví se na mikrofon, abychom si potom sami mohli zkusit natočit reportáž. 

Protože začalo pršet, přesunuli jsme se dovnitř a pokračovali jsme ve vytváření příběhů o týmových skřítcích. Fantazii se meze nekladly a výsledné historky o tom, že právě tento týmový skřítek je ten nejlepší, jsme si mohli nachystat na další společný večer.

Ještě vyvázat trička na batikování a můžeme provést večerní hygienu, protože po večeři chceme strávit večer zpíváním písniček ze zpěvníčku, který máme speciálně pro tuto příležitost nachystaný.

A taky se tak stalo….večer se celou budovou nesly známě melodie všech oblíbených písní……

A závěr dne? Vyvětrat pěkně před spaním a honem si něco pěkného nechat zdát.

Stav dne: naražený palec, pořád ještě voňavé pokoje, srovnané boty v botárce, aktivní děti, po Hejkalovi vyzpívané hlasivky J

Fotogalerie

Středa 5. června 2019

Dnešní budíček v duchu retro písní  (ano, i budovatelská zazněla…máte ji ve videu ve fotogalerii :-) nám dává vědět, že nebude jen tak nějaký den. V tom nás vzápětí utvrzuje rozcvička na známý hit Despacito a k snídani vánočka s kakaem…..Panečku, to nám to bezva začíná…

Pak už jen rychle uklidíme pokoje, ale rychlost se v následném bodování úklidu ukáže jako osudový omyl, protože spousta pokojů ztrácí své desítky a devítky, a dokonce se objevuje i šestka. No teda!

A potom se rozdělujeme do dvou polovin. Ta první se autobusem vydává na Pustevny, aby zvládla adrenalinovou stezku v korunách stromů. Ta je skutečně kouzelná, děti si jí užívají z vyhlídky i na trampolínkách, někdo relaxuje na polštářích, jiný „piknikuje“. Další jejich kroky směřují k soše boha Radegasta, u které probíhá nezbytná fotodokumentace. K zastávce autobusu to děti berou klusem, aby stihly cestu busem J.

Druhá polovina dětí tráví dopoledne kolem chaty. Vyrábí oštěpy, zkoumá terén a vzápětí se převléká do plavek a vydává se řádit do Rožnovské Bečvy, která nám protéká pod okny. Voda je studená, ale to nevadí, protože slunce sálá a osvěžení přijde vhod. Prozkoumat říčku se vydávají úplně všichni a velká většina děti končí ve vodě zcela ponořena. Po převlečení následuje fotbálek a další aktivity venku.

K obědu nám paní kuchařky uvaří výtečnou svíčkovou a po rozdání korespondence z domu a hromadné gratulace Viki Malé v podobě písničky se rozhodujeme ulehnout k odpolednímu klidu, neboť únava již o sobě dává znát. Je vyhlášen speciální úkol za to, když někdo bude spatřen mimo svůj pokoj, a naopak speciální odměna, když někdo spatřen nebude. Co to asi bude? To se teprve uvidí.

Odpolední program se nese v duchu týmových závodů, ve kterých musí jednotlivé družiny prokázat jak fyzickou zdatnost, tak úkoly z oblasti přírodovědy, kvízové otázky, logické úlohy. Bohužel nás déšť opět zahání dovnitř, a tak soutěž musíme dokončit uvnitř. Večeře nás přenesla do Itálie, protože nám paní kuchařky uvařily boloňské špagety.

Tuc tuc tuc….ozývá se večerním areálem. Diskotéka postupně roztancuje všechny a soutěže dostanou veškeré osazenstvo do varu. A tak nám končí další den.

Stav dne: 1 uplavaná starostovská bota (doplave do Černého moře…dobrý tip na dovolenou), s překvapením stále voňavé pokoje, polovina dětí vykoupaných v Bečvě (zítra druhá), krásný výlet do oblak, medvěd brtník doposud nezastižen, skrytý showman odhalen během diskotéky

Fotogalerie

 

Čtvrtek, 6. června 2019

Únava se šíří,

konec se nám blíží.

Je to znát, protože ráno je před sedmou v celé chatě ještě úplné ticho. Rozcvička v duchu hitů kapely ABBA však všechny probere a po snídani se vydáváme tentokrát v programu naopak….jedni směřují na Pustevny a druzí volí koupání v Bečvě. Dopoledne uteče jako voda a po chutném obědě (frankfurtská polévka, kuřecí nudličky s rýží) a poledním klidu se vydáváme soutěžit a dokončit naše batikovaná trička.  Kdo chce, barví si kámen na památku, jiní se baví poznávačkou kolem rostoucích bylin, v závěru odpoledne se hraje fotbálek.

Večeře v podobě buchet proběhne rychle, protože je třeba se připravit na slavnostní zakončení družinové hry. Vyhodnotit nám ji opět přichází Královna lesa, která všem strážcům lesa děkuje za pomoc a odměňuje je. Zároveň vyhlašuje ty nejúspěšnější družiny, které dostávají speciální ceny. Ohodnoceny jsou také nejvzornější pokoje, co se týče úklidu.

Zhotovíme závěrečné třídní fotografie na památku a můžeme se chystat na táborák. Do okolí se nese náš zpěv a my se už pomalu loučíme s naší školou v přírodě.

A co dnes zažili naši účastníci? Jak vidí dnešní den?

STEZKA V OBLACÍCH- ZÁBAVA- VELKÁ SRANDA- VELKÁ VÝŠKA- TROLÍCI- VÝŠLAP- FOTBAL-LEDOVÁ VODA-KOUPÁNÍ-HRY- SPINKÁNÍ-RADEGAST- SKÁKÁNÍ-ZÍTRA SE JEDE DOMŮ- HRY-VÝLET-TRIČKA-BOTY Z LISTÍ GUCCI-ROTOTENTRON-BUCHTY- NANUK

Stav dne: 1 učitelka se strachem z výšek, ponožky, které nikomu nepatřily, snědeny veškeré Honzovy buchty, báječná koule z toaletního papíru, voňavé pokoje nás nepřestávají udivovat, zato v botárce není voňavo

Fotogalerie

Pátek, 7. června 2019

Na okno nám zaťukaly kapky deště a my jsme se probudili do deštivého vlahého dne. Myšlenky na to, že možná bude trochu obtížné nakládat v takovém počasí kufry, jsme rychle zahnali, protože nás plně zaměstnal úklid pokojů, vysvlékání peřin a polštářů a v neposlední řadě jsme si říkali, že to prostě nějak dopadne. A taky že ano! Po snídani a rozdání obědových balíčků tady byl autobus a po dešti ani památky. Zvesela jsme vše naložili, rozloučili jsme se s naším prozatímním domovem a už jsme uháněli k hradu Helfštýn, kde jsme měli na 11. hodinu objednánu prohlídku.

Měli jsme štěstí na pana průvodce, který nás provedl zábavně dějinami tohoto hradu, během prohlídky se nás ptal na různé věci a sděloval nám mnoho zajímavostí. Bonusem pro nás byla možnost vyzkoušet si ražbu mincí a tiskařinu, abychom vzápětí vystoupali na hradní věž a pokochali se výhledem do okolí. Prohlídku nám rovněž zpříjemnili kováři se svým umem a na samém závěru se ti bystřejší z nás pokusili najít vchod do tajné chodby, která vede z hradu až na vedlejší kopec.

Poledne se přehouplo do odpoledne a nás už čekal samý závěr naší školy v přírodě, kterým byl návrat domů. Ve tři čtvrtě na dvě jsme dorazili ke škole v Polešovicích, kde nás čekali naši rodiče.

Stav dne: spolupráce těch nejstarších s těmi nejmladšími při balení, úklidu a nakládání, nejvíce snědených nanuků za celou školu v přírodě, pán se zajímavým knírem, vzorně uklizené autobusy, spokojené děti, unavené děti, usměvavé děti

Fotogalerie