Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

HISTORIE ŠKOLY

 

Původní škola v Polešovicích měla pouze 8 učeben, což nestačilo pro průměrně 520 žáků, kteří obecnou a měšťanskou školu navštěvovali. Od roku 1938 byla obecním zastupitelstvem několikrát odhlasována stavba nové budovy, ale pro nedostatek finančních prostředků bylo vždy od realizace upuštěno. V červenci roku 1945 začíná jednání s okresním školním výborem v Uherském Hradišti a jako hlavní důvod školní novostavby se uvádí kromě stísněného prostoru poškození staré školní budovy za válečných událostí v roce 1945 zásahem granátu, který rozrušil jižní čelní stěnu v základech, takže nebylo možno zaručit bezpečnost dětí. Škola byla podepřena dřevěnými trámy a uzavřeny dvě místnosti na jižní straně.

V roce 1948 se změnil názor na stavební místo školy. Rozhodnutí postavit novou školní budovu na „Čtvrtkách“ bylo po dobrém uvážení místních činitelů zatlačeno ve prospěch nového stavebního pozemku pod ovčírnou. Jednání s majiteli bylo velmi obtížné. Protože nedošlo k dohodě, MNV se usnesl získat pozemek vyvlastněním. Nový parcelační zákon však změnil situaci. Dvůr byl dán podle zákona do parcelačního řízení a na základě toho ONV v Uherském Hradišti zastavil další vyvlastňovací řízení. Nakonec stavba, ač byla zařazena do dvouletého plánu obnovy a rozvoje, se v roce 1948 nezačala a zákaz staveb škol ještě nezačatých definitivně pohřbil tyto tak slibně se vyvíjející perspektivy.

V období let 1949 – 1953 nedoznalo řízení stavby nové školy žádného pokroku, ač situace ve staré školní budově se stávala rok od roku zoufalejší. V 8 místnostech se učilo 14 – 16 tříd v celodenním provozu. Ve školním roce 1953 – 1954 otázku školy znovu otevřel ředitel zdejší školy Antonín Hladný, který zastupoval funkci okresního školního inspektora. V roce 1954 byl vypracován investiční úkol zásluhou zdejšího rodáka ing. Stanislava Hyánka. Rada MNV se usnesla neklást žádných výhrad k volbě místa stavby, která by mohla zase stavbu školy oddálit, ale vše ponechat rozhodnutí odborníků. Tito také upustili od tradovaného místa pod ovčírnou při JZD a zvolili místo na „Čtvrtkách“ u „Sýpek“, které se z důvodu vodohospodářských i architektonických jevilo jako výhodnější. Po všech těchto komisionelních řízeních bylo rozhodnuto, postavit 17ti třídní osmiletou střední školu.

Provedení stavby školy bylo zadáno firmě Pozemní stavby Gottwaldov. Celá stavba byla rozvrhnuta na 3 etapy.

Vlastní stavba školní budovy započala 4.6.1956 a 21.10.1956 mohlo být přikročeno k symbolickému položení základního kamene, přesně po 67 letech od otevření staré školy v čísle 115, jak to dokumentuje pamětní deska proti vchodu do kostela. Stavba nové školní budovy pokračovala podle plánu. Stavební práce byly dokončeny k 1. září 1957 a k tomuto datu byla stavba také předána. Horší situace nastala s vnitřním vybavení školy, neboť dodávající firmy nebyly vázány závazkem Pozemních staveb zkrátit stavbu o jeden rok a držely se svých původních dodacích lhůt. A tak nový školní rok 1957 – 1958 musel být zahájen ještě na staré škole. A proto od prvních dnů vyučující učitelé i žáci vyvíjeli co nejvyšší úsilí, aby nutnost používání staré školní budovy byla co nejkratší. Žáci, učitelé i rodiče žáků čistili na nové školní budově okna, dveře, dlaždice a schody od malty, odklízeli nepotřebný materiál kolem staveniště a všemožně přispívali k urychlení dokončovacích prací. A tak za tohoto stavu mohla rada MNV V Polešovicích rozhodnout, že dne 20. října 1957, v tradiční den hodový, přesně rok po slavnosti položení základního kamene, bude v Polešovicích uspořádáno slavnostní otevření nové osmileté střední školy. Bohužel počasí příliš nepřálo. Po uvítacích projevech provedl slavnostní přestřižení pásky náměstek ministerstva školství M. Hučka a předal klíče nové školy předsedovi MNV F. Saicovi. Konec slavnosti byl poznamenán ostrým studeným deštěm, takže kulturní program hostí nemohl být uskutečněn a po prohlídce školy se dále pokračovalo na staré škole slavnostním hodovým obědem.

Třebaže stavba nové školní budovy pokračovala velmi rychle, přece vyučování v ní započalo až 1. února 1958.Byl to poslední vyučovací den před pololetními prázdninami. Žáci se ještě naposledy shromáždili ve staré škole u kostela a po jednohodinovém vyučování jim byla rozdána pololetní vysvědčení. Potom nastoupili všichni i se svými učiteli do slavnostního průvodu, který se dal do pohybu k nové škole za doprovodu školní dechovky. Slavnostně vyzdobená škola je vítala zdaleka svou novostí a velikostí. Žáčkové, všichni s přezůvkami pod paží, vstupovali nesměle, ale zvědavě a radostně do nové školy.

 

K této chvíli rozloučení se starou školou složil neznámý autor i tuto báseň:

 

Chodbami úzkými mého dětství

Plnými tajemství mne vede krok,

Chodbami úzkými, kde čas nespí,

Kde v letu s rokem potká se rok,

Chodbami, kde zakleto je dětství a mládí,

Mne vede krok, mne vede krok.

Jak rádi na tě vzpomínáme,

Ty naše školo stařičká,

Jak ses nám malým zdála převeliká

A jak jsi dnes po letech maličká.

Tvé skráně zryla neúprosná kola

A dnes náruč otevírá nová, krásná škola.

Dychtivě čeká s tváří nepopsanou

Až projdou její krásnou, novou branou

Maličtí žáci – děcka růžolící,

Až oživnou třídy dosud spící.

Buď zdráva školo – krasavice mladá,

Ať má Tě věčně mládež ráda,

Tvou oslavou celá ves dnes zní

Nechť nikdy život v tobě nezevšední!

Buďte zdrávi všichni, kdož dali jste škole vznik,

Vám především, patří našich dětí dík.

 

Za dobu svého trvání škola zaznamenala mnoho změn. Kapacita školní jídelny nestačila, proto musela být rozšířena. Změnil se i areál školního hřiště, na zahradě byl postaven skleník. V roce 1968 vichřice zničila téměř polovinu střechy na budově a zbytek byl tak poškozen, že musela být celá střecha překryta. Byla vybudována nová kotelna, která sloužila do roku 2001 i pro vytápění sousední mateřské školy. Z důvodu napojení školy na obecní vodovod, musely být budovány nové rozvody v suterénu školy. Velké starosti nám dlouho dělal přístup do školní jídelny, kdy žáci museli chodit přes park. V roce 1990 byl konečně postaven spojovací krček mezi školou a školní jídelnou. Součástí této stavby byla i nářaďovna k tělocvičně a nové rozvody ústředního vytápění. Velkou zásluhu na této akci měli, kteří pomohli brigádnickou činností. Postupně je vyměňován nábytek, vybavují a modernizují se učebny. Velmi dobře je vybavena učebna přírodopisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy a knihovna. Nyní pracujeme na vybavení počítačové učebny a fyziky. Netradiční formou jsme vybavili učebnu 1. třídy a přilehlé chodby.

V roce 2000 byla škola plynofikována. V roce 2011 byla kompletně zrekonstruována školní jídelna a kuchyně. V roce 2012 proběhlo zateplení školy a výměna střešní krytiny. Díky tomu došlo k výrazným úsporám ve spotřebě plynu. Uspořené finanční prostředky mohou být využity ve prospěch vzdělávání žáků, například na pořízení nové moderní jazykové učebny v roce 2013.

V roce 2013 byla též vybudována přírodní učebna, která doplnila již tak krásný školní areál.Po 55 letech existence školní budovy je třeba na udržování a chod školy neustále věnovat nemalé finanční prostředky, které se ale v budoucnosti vrátí v podobě spokojených žáků a občanů Polešovic a okolí.