Den první….

Z Olomouce až do Letohradu – výprava 3. třídy plná smíchu, zvířat a svačin

V pondělí ráno se třeťáci proměnili v malou cestovní kancelář. Všichni se sešli u vlaku s batohy většími než jejich vlastní záda, svačinami, které by nakrmily menší zoologickou zahradu, a s nadšením, které by mohlo roztlačit lokomotivu.

Směr: Olomouc

Cesta vlakem byla dobrodružná. Někdo si četl, někdo hrál karty, někdo zkoumal, jestli se dá sníst řízek ještě před osmou ráno (ano, dá). Paní učitelka s paní asistentkou počítaly děti asi čtyřikrát, protože pořád někdo odbíhal na záchod nebo ztrácel čepici. Ale nakonec jsme dorazili – a Olomouc nás přivítala sluncem, sem tam holubem a hlavně – ZOO!

ZOO jako zážitek, oběd a opičí ksichtíky

V zoologické zahradě jsme potkali žirafy, které mají jazyk delší než náš výletní plán, lemury, co se tvářili jako třeťáci po testu z matiky, a makaky, kteří předváděli lepší skoky než kluci na školním hřišti. Nejvíc se ale líbily surikaty – hlavně proto, že taky pořád koukaly, kde kdo je, co dělá a jestli už bude svačina.

U oběda došlo k menší epidemii drobkové války, ale jinak jsme se občerstvili a pokračovali dál. Někdo chtěl adoptovat medvěda (bohužel se nevejde do batohu, tak se koupil plyšový), jiný plánoval zůstat v zoo napořád (paní učitelka mu připomněla, že doma má úkol z češtiny).

Vlakem do Letohradu – a hurá do divočiny 

Po všem tom zvířecím hemžení jsme naskákali zpět do vlaku, směr Letohrad. Cestou někteří usnuli tak tvrdě, že je nevzbudil ani kolega se sušenkou. Jiní si cestu zkrátili hrou „kdo má nejmenší zbytek svačiny“ – vítěz měl už jen papírový obal.

Letohrad nás vítal jako hrdiny, co přežili výpravu do divočiny. Byli jsme unavení, špinaví a šťastní – což je, jak ví každý, známka opravdu povedeného výletu.

A kdopak umí povlékat peřinu? Vyhráli všichni. Spí v čistém. 

Tak dobrou noc🍀🍀🍀

Den druhý……..

Plný energie a odhodlání začal vskutku v ranních hodinách.