1. den

Po velkém balení a srdceryvném loučení jsme konečně vyrazili na dlouho očekávaný lyžařský kurz. Cesta byla skvělá, rychle utekla a na konci jsme nevědomky získali i řidičák na autobus. Po ubytování na pokojích, úvodní schůzce a večeři jsme si zahráli hry a pak už hajdy na kutě, ať jsme plní sil na první lyžování.

Odkaz na fotky zde

2. den

odchod na svah - STOP - nemám lyžáky - STOP - jedu v papučích - STOP - kde mám rukavice - STOP -  vracím se pro skipas - STOP - dělení do družstev - STOP - prosluněný svah - STOP - čas oběda - STOP - vepřo - STOP - knedlo - STOP - zelo - STOP - odpoledne všichni na lanovce - STOP - večeře - STOP - hry - STOP - večerka - STOP

To byl ale veselý den!

Odkaz na fotky zde

3. den

Dnešní statistika

Počasí	100 - 3%
Počet lyžařů	100%
Množství sněhu	70 cm
Kvalita sněhu	???
Počet najetých kilometrů	598 km
Průměrná četnost opakování pokynů	36
Počet ťuklých učitelů	1
Kvalita úklidu pokojů	63/9
Počet odzpívaných písní	7

Odkaz na fotky zde

4. den

Hádanka dnešního dne: 

1. došel pozdě na snídani
2. zapomněl skipas
3. jako jediný dnes přestoupil do jiného družstva
4. dřepoval a klikoval
5. i slza ukápla
6. byl spolupachatelem při sprejování patra
7. jiskřil před spaním

Kdo je to?

Jinak lyžování skvělé, koupání úžasné, vysvědčení zasloužené a film bez diskuze…

Odkaz na fotky zde

5. den

Byla jednou jedna chata Moravice, ve které žilo 5 hodných lidí. S nimi tam žilo 38 dětí. Ale nebyly to obyčejné děti, byli to upíři, kteří těm hodným lidem pili krev. Neustále běhali, křičeli, ptali se, skákali do řeči, ptali se, zapomínali věci, neposlouchali, ptali se, jezdili rychle a používali nehezká slůvka. Posíleni krví hodných lidí však získali neobyčejnou dynamiku, rychlost, jistotu v obloucích, ladnost pohybu a předvídavost.

Na tomto místě se většinou  píše “a pohádky je konec”, avšak naše pohádka stále trvá…
 

Odkaz na fotky zde

6. den

Pavel Loskot prosí za déšť, zasel trochu lenu, 
by si Bohča odpočala, je na Paralenu.

Zuzka už má daný termín, přesto ale skáče, 
basy duní, všichni tančí, Achillovka pláče.

Renča co má zodpovědnost, 
už se domů těší. 
Lyžovaní už má fakt dost, 
biatlon teď řeší.

Ještě slovo k řediteli, 
o mrtvých jen v dobrém, 
do školy se nenavrátí, 
bo tu chce být bobrem.

Nyní k dětem, naše chlouba, 
pouze slova chvály, 
nasávaly jako houba, 
a hodně se smály.

Domů vám je přivezeme 
vesměs v jednom kuse, 
pokud s nimi přežijeme, 
cestu v autobuse.

Odkaz na fotky zde